Milé setkání s bavorskými kamarády a jejich učiteli
V rámci projektu Jazykové kompetenční centrum pro němčinu a češtinu jsme 29. 4. u nás ve škole přivítali děti, paní ředitelku a paní učitelku z Dietrich-Bonhoeffer-Shule Schönberg.
Na jejich návštěvu jsme se pečlivě připravovali. Paní učitelka Koudelková s žáky 9. třídy, paní učitelka Morávková s žáky, kteří navštěvovali kroužek německého jazyka, ti všichni naplánovali pestrý program na celý den a podíleli se na jeho realizaci.
Děti z Bavorska, paní ředitelka a paní učitelka přijely autobusem před desátou hodinou. Přivítání a první společné setkání s našimi dětmi a žáky proběhlo v jídelně. Po oficiálním přivítání ze strany naší paní ředitelky a po vydatné svačince (výbornou buchtu upekly paní kuchařky, některé děti přinesly koláče a buchty z domova) se rozjely různé aktivity, kdy se děti navzájem představovaly v německém a českém jazyce. Tak jako celý školní rok naše děti navštěvovaly kroužek německého jazyka plně hrazeného z projektu, tak bavorské děti se pilně učily na kroužku česky.
Po obědě v jídelně jsme se s bavorskými přáteli vypravili na návštěvu na obec, kde nás přivítal pan starosta. Milé bylo, když bavorské děti panu starostovi zazpívaly českou písničku Holka modrooká.
Odpoledne naši žáci a němečtí žáci strávili v tělocvičně, kde se zapojili do různých her a soutěží. Před odjezdem se děti nasvačily ve školní jídelně a po 15. hodině jsme se s našimi novými kamarády rozloučili s tím, že se brzy uvidíme, neboť už byla naplánovaná návštěva u nich ve škole v Schönbergu.
Návštěva v Schönbergu
Měsíc utekl jako voda a 28. 5. jsme vyrazili na návštěvu do Bavorska, abychom se setkali s našimi milými německými přáteli z Dietrich-Bonhoffer-Schule Schönberg. Nejeli jsme s prázdnou. Paní Šímová nám darovala krásné dřevěné hračky české výroby a z obce jsme dostali omalovánky z našeho regionu a knížečky českých říkanek. Pro paní ředitelku nám pan starosta věnoval mapu České republiky a časovou osou 100 let republiky. Všechny dárky německé děti i paní ředitelku moc potěšily.
Ten den nám počasí moc nepřálo. Celou cestu pršelo jen se lilo, ale nakonec se nad námi počasí slitovalo a při odpoledním programu v Bavorském lese nepršelo ani nebyla zima. Ale to předbíhám. Do Schönbergu jsme přijeli krátce po desáté hodině. Paní ředitelka nás přátelsky přivítala a doprovodila nás do auly, kde už na nás čekali naši němečtí kamarádi.
Po krátkém občerstvení se hned naši malí němčináři zapojili spolu s dětmi z bavorské školy do her, které byly zaměřené na procvičování německých a českých slovíček používaných při představování: Jmenuji se …… Bydlím v ……..Mám se dobře…..Naše děti německy, němečtí žáci česky. Byla legrace. Musím pochválit všechny děti, byly opravdu šikovné. Poté se vytvořily skupinky a děti ze Schönburgu našim dětem ukázaly školu. Nebyla to jen procházka po škole. Naše děti si zapisovaly české názvy jednotlivých učeben. Mezitím se nás dospělých ujala paní ředitelka a pochlubila se svou školou. A bylo se čím chlubit. Jejich škola má 230 žáků (my 213), takže srovnatelná s naší školou, co se týká kapacity. Své německé kolegyni však závidím prostory. Školy v Německu jsou navržené a postavené tak, že se počítá nejen s třídami, ale i s odbornými učebnami. Svou odbornou učebnu pro pracovní činnosti – dílny mají 1. stupeň (1. – 4. třída), ale i starší žáci. Na ruční práce byla zase jiná učebna. Pro hodiny hudební výchovy opět odborná učebna plná hudebních nástrojů. Odborná učebna na vaření se skládá z několika řad, kdy v každé řadě je vždy varná deska, kuchyňský dřez a pracovní plocha. Pokud je třeba doučovat žáky, slouží k tomu opět odborná učebna. Krásné prostory mají vyčleněné i pro relaxaci žáků. Školní družinu, jako ji máme my, nemají. Přirovnala bych ke školnímu klubu. Bavorští žáci navštěvují po vyučování, nebo mezi dopoledním vyučováním a odpoledním tento školní klub, kde jsou prostory pro hraní, pro počítače, pro relaxaci, či k přípravě na vyučování.
Nadchly mě prostory hned při vstupu do školy. Veliká aula je rozdělená skleněnými stěnami na část, kde jsou stolky a židle. Tam děti svačí, obědvají. Školní kuchyni nemají, pokud si děti objednají oběd, je jim dovezen a v malé kuchyňce se ohřeje. V dalším prostoru auly je herna, v jiném počítače. Třídy jsou prostorné, větší než naše. V jedné části třídy je místo pro diskusní kroužek, ve druhé části stolky pro čtyři žáky, kteří pracují ve skupině.
Celá škola je prosklená a z každé třídy nebo učebny je vidět do krásné přírody Bavorského lesa.
Než budu pokračovat v programu naší návštěvy v Bavorsku, krátce nahlédneme do školského systému v Německu.
Školský systém v Německu má nejednotnou strukturu, odlišnou v jednotlivých spolkových zemích.
Předškolní výchova je dobrovolná. Mateřská škola (Kindergarten) je určena pro děti ve věku 3 - 6 let. Tzv. předtřídy (Vorklassen) zajišťují mimořádnou přípravu na základní školu, zejména dětem neprokazujícím dostatečnou školní zralost.
Povinná školní docházka začíná po dovršení šesti let věku dítěte. Zpravidla trvá 9 - 10 let jako plná povinná docházka, další tři roky jako částečná pro učně, celkem tedy 12 let. Žáci mají možnost navštěvovat dobrovolně navíc jeden rok školy, jehož absolvování je opravňuje k dokončení úplného středního vzdělání. Bývalé východní země si ponechaly kratší školní docházku a zavedly nová označení.
První stupeň (primární vzdělávání) je tradičně čtyřletý. Věk 10 let je klíčový pro volbu další vzdělávací dráhy. Soustavu sekundárního vzdělávání tvoří tři proudy:
V sekundárním cyklu vznikl také nový netradiční, nepříliš rozšířený typ integrované školy, tzv. souhrnná škola (Gesamtschule). Tento nepříliš rozšířený typ střední školy (cca 6 % žáků) sjednocuje všechny tři předchozí typy, je vnitřně diferencovaný s rozdílnými výstupy žáků. Rozhodování o vzdělávací dráze se v tomto typu školy posunuje do vyššího věku. Výskyt tohoto typu školy se výrazně liší v jednotlivých spolkových zemích (v Berlíně ji navštěvuje čtvrtina celkového počtu žáků, zatímco v Bavorsku a Bádensku-Württembersku jen 0,5 % žáků).
Hlavní škola poskytuje všeobecné vzdělání a umožňuje přístup k přípravě na povolání i na další vzdělávání, patří k méně využívanému typu škol. Tento typ školy je považovaný za školu pro méně nadané děti, bývá též nazýván "zbytkovou školou" (Restschule), je podrobován sílící kritice. V některých lokalitách se v těchto školách učí převážně nebo výhradně děti imigrantů, jejichž mateřským jazykem není němčina, což je problém.
Reálná škola je ve své typické podobě šestiletá, existují i kratší formy, navazující na hlavní školu, z níž přicházejí žáci po ukončení šestého nebo sedmého ročníku.
Gymnázium je zpravidla 5. - 13. ročník, v několika případech existují nástavby po 7. ročníku hlavní školy a pro mimořádně nadané absolventy reálek, kteří na gymnáziu mohou skládat maturitu, která jediná umožňuje vstup na všechny typy vysokých škol.
To byl krátký náhled do vzdělávání v Německu.
A jak naše návštěva pokračovala? Po obědě jsme nasedli do autobusu a jeli jsme do Národního parku Bavorský les asi 6 km od Schönbergu. Tam se nás ujaly průvodkyně, kdy jedna mluvila německy a druhá česky. Byli jsme rozděleni do dvou skupin a absolvovali jsme dvouhodinový program plný zajímavých informací a her. Po 15. hodině jsme odvezli naše bavorské přátele zpět do školy, srdečně jsme se rozloučili a vyjeli k domovu.
Vraceli jsme se plní dojmů a spokojení. Tím náš roční projekt skončil. Bude jen záležet na nás a na bavorské straně, zda v navázané spolupráci budeme pokračovat.